ARCHIV - MUZEUM KOPŘIVNICKÝCH VČELAŘŮ

Jak archiv vzniká a čím bude?

Rok 2019, je pro kopřivnické včelaře vyjímečný. Uplynulo totiž 100 let od akce, kdy se naši předkové rozhodli založit spolek včelařů. Proto všechny akce ZO v roce 2019 obsahují vzpomínku na tuto událost. První akcí byla slavnostní schůze 5.1.2019, která se této události věnovala. V rámci Festivalu medu a písničky došlo k prezentaci DVD s názvem "Něco o včelařích kopřivnických" a spolu s tím se na našich webových stránkách objevila nová sekce "ARCHIV - MUZEUM" pro dokumenty a fotografie vystavované, nebo uložené dosud jen v archivech a muzeích. V ní chceme postupně zpřístupňovat včelařům a veřejnosti historii kopřivnického včelaření a včelaření vůbec. Místo aby si mohli zájmci v zachovaných dokumentech listovat pouze v archivech a muzeích, budou jim postupně představovány na našem webu. Ten si dělá ambici, založit elektronický archiv všeho, co lze zdigitalizovat a co budeme moci zveřejnit. Nechceme tím konkurovat našemu partnerskému Muzeu Fojtství v Kopřivnici. Jeho působnost je mnohem širší a nezaměřuje se jen na včelařství. Chceme jeho činnost doplnit a stát se stálou elektronickou expozicí. A nemělo by se to týkat jen toho, co máme dnes od muzea Fojtství k dispozici a co jeho pracovníci vlastní prací zdigitalizovali. Zejména šlo o spolkové dokumenty. A protože víme, že se v rodinách včelařů mnohdy nacházejí dokumenty týkající se včelaření věříme, že nám budou nabídnuty k digitalizaci, aby tuto naši sbírku doplnily. A co víc. Fotografie mnohdy nejsou natolik popsány, že již dnes u mnohých z nich neumíme říci, kdo že to na nich je. A při zahájení výstavy v roce 2019 bylo slyšet od prvních návštěvníků "Jé, tady je náš děda". A jistě by starým fotografiím slušelo, kdyby se vědělo a zaznamenalo kdo je kdo. Co zde najdete, není zdaleka vše, co lze do archivu - muzea zařadit. Vyžaduje to postupné doplňování dalších nových nebo rozšířit již zveřejněné.A nejde jen o dokumenty, ale i o fotografie a videa.

Jak se dá archiv udržovat a rozšiřovat?

Doufáme, že se najdou spolupracovníci pro práci na tomto archivu. Neměl by záviset na jediné osobě, jako kdysi kroniky na osobě kronikáře, díky kterému archiv může nabídnout nejednu historickou informaci. Webmaster, který tuto elektronickou verzi začal připravovat, hledá spolupracovníka(y), aby se započatá aktivita stala trvalou, nezávislou na jedné osobě. Pokud bude chtít někdo spolupracovat, nechť kontaktuje webmastera. Proto v něm nenaleznete vše. Mnohé dokumenty a fotografie na zveřejnění ještě čekají. Čekají tak na volný čas správce a editora elektronického muzea. Je velice pravděpodobné, že se postupně obsah archivu bude dále rozdělovat do dílčích oblastí podle jejich obsahu. Jistě pochopíte, proč tomu tak bude.

Co prohlížení archivu omezuje?

Ty, kteří jsou zvyklí používat informační technologie, zejména s menšími displeji upozorňujeme, že archivní dokumenty jsou elektronicky převedeny do podoby obrázků. Ty lze zmenšit jen po určitou hranici, aby byly čitelné. Proto si každý vážný zájemce o studium bude muset zvolit takový displej, který mu dovolí dokumenty zobrazit v přijatelné kvalitě. Někdo to může považovat za nedostatek. Čas ukáže zda je tomu tak či nikoliv. Pro úvodní období máme ještě jedno doporučení. Každý internetový prohlížeč umožnuje nastavit zmenšení (případně zvětšení), které Vám umožní nastavit takové zobrazení, které Vám bude vyhovovat, pokud nevíte jak, určitě máte v okolí někoho, kdo Vám poradí jak na to. Ale nemusí se to vždy podařit.