Z košíku zahradníka




Čekanka


Nejen na pokrajích bohatých prázdninových lesů rostou přehršle mocných a krásných bylinek starajících se o naše zdraví. Stejně hýří i louky s prostřeným klínem všech možných krás. Do blankytné modři se oblékly kakostové lužní palouky v Poodří., růžovou září hřebínky kohoutků lučních doprovázené svatozáří kvetoucích klásků trav. Někde ještě dosušují zelená stébla travin s názvy jako kostřava, lípnice, srha říznačka, která umí pěkně naříznout dlaň, jílek nebo i pýr. Patří mezi ně i štíhlá třeslice, ale ta je u nás známá spíše jako slzičky Panny Marie. Mezi všechny ty půvabné byliny, které každoročně zdobí léto se neodmyslitelně počítá i jedna – ta nanejvýš skromná. Roste neokázale podél prašných cest a čeká trpělivě na naši pozornost. Čekanka , ale také pocestník, cikorka, hanička, německá káva, nebo i koření sv.Petra – bylina s jasnými modrými květy, které byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím děvčete, očekávajícího návrat milého z dlouhé sedmileté vojny.

Bylina patřívala do žňových hořících kytic z máků a chrp. Nebývalo však jednoduché ji utrhnout. Vytrvale se bránila poměrně slabou, ale tuhou lodyhou, která se tak ráda zařízla do dětské dlaně. Rostla ráda a vytrvale na souvratích – travnatém pásu mezi dílky polí. Tam, kde oráč obracel pluh a poslušně pracující koně. V létech intenzivního používání pesticidů – chemických prostředků dokonale odstraňujících všechny ty krásné „plevely“, jsem se bála, že mák spolu s chrpou a čekankou zmizí jak z polí, tak i ze žňových kytic. V poslední době se však opět začínají objevovat.

Čekanka je vytrvalá , až l m vysoká léčivka s vřetenovitým kořenem, z něhož vyrůstá vysoká a pevná lodyha. Prvý rok vyrůstá přízemní listová růžice, kvete však až napřesrok. Četné blankytné květy mají v průměru až 4 cm. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, Americe, Africe, dokonce i v Austrálii. Vybírá si prostá a neokázalá místa podél cest, na pastvinách, suchých loukách, nepohrdne ani místy u příkopů a rumišť.

Pro farmaceutické účely se sbírá především kořen planě rostoucích rostlin, méně už nať. Čekankový květ se sbírá za slunečného počasí v odpoledních hodinách. Sušením ztrácí světle modrou barvu. Kořeny se v září a říjnu vyrývají, omyjí, rozřežou na asi 15 cm dlouhé kousky, které se suší na stinném místě. Kořen bývá dlouhý až 30 cm, je žlutohnědý, bez pachu a má hořkou chuť. Hlavní účinné látky jsou v mléčné šťávě nadzemní části. Jsou to hořčiny podporující chuť k jídlu, trávení a vylučování žluče.
V lidovém léčitelství se z nati i kořene připravuje odvar (dvě čajové lžičky na šálek vody dvakrát denně). Odvar čistí krev, podporuje vylučování žluči a působí na tvorbu žaludečních šťáv a tím i chuť k jídlu. Pomáhá při zácpách, žaludečních potížích, vč. vylučování žlučových kaménků.

Z kořenů vyšlechtěné čekanky se získává kávová náhražka, známá jako cikorka. Její význam značně vzrostl už na počátku 19. století v době napoleonských válek, kdy byl silně omezen dovoz kávy do Evropy. Výrobek – jako náhražka pravé kávy a známý jako dnešní Melta, není třeba nikomu představovat. Známe ji všichni, hlavně ti starší.
Představuji si v duchu porcelánový nástěnný mlýnek s kličkou. Visel v kuchyni blízko kamen. Dokonale voňavá věc zdobená černým stínovým obrázkem tančící rokokové dvojice, s hrkotavým zvukem a zbytkem nedomleté „žitovky“ na dně miniaturního šuplíčku. Pražená žitná zrna s cikorkou dávaly kávě tu zvláštní jedinečnou chuť. Na plotně modrého kachláčku s vycíděným rámem a zavěšenou modře károvanou utěrkou, stával černý hrnec s uvařenou „kávou“ a černým „logrem“ u dna. Nic už dnes tak nechutná jako tenkrát !


Zpět na seznam všech článků
Zpět na předchozí článek/stránku


Naši partneři:


Kopřivnice
Počasí Kopřivnice - Slunečno.cz
Základní organizace českého svazu včelařů Kopřivnice
       zo@vcelari‑koprivnice.cz