K tomu, aby někdo mohl včelařit, potřebuje svá včeltva někde umístit. Jistě někde tam, kde nebudou ostatní obyvatelstvo strašit a obtěžovat. Ale na tom místě musí mít svou "dutinu" ve které budou žít. Ve volné přírodě, kdy je žádný včelař nenavštěvoval využívaly dutiny ve stromech a občas i ve skalách. Nakonec tak mohou dosud žít "divoké" včely až dodnes a úspěšně přežívat. V takových podmínkách se moc včelařit nedá. Včelař proto včelám takové "dutiny" nabízí. Těmto uměle vytvořeným prostorům pro včely říkáme úly. A těch dnes máme nepřeberné množství a proto se také hledá, který z nich je ten nejlepší. A zrovna tato otázka je začínajícími včelaři často kladena a odpověď na ní není prkticky nikdy jednoznačná. Každý včelař si nějaký typ vybere, zvykne si na něj a pak jsou pro něho právě takové ty nejvhodnější. V čem včelaři vyhovují se dozvíme, ale včely nám neumí říct, který je pro ně ten nejlepší. Prostě každý úl, kde v praxi včely dokázaly žít a včelaři práci s nimi zjednodušují jsou ty nejlepší. Neptejte se, ale které to jsou. Proč to tvrdíme? To si přečtěte třeba na těchto stránkách. Myslíme, že to nemusíme opisovat. 

Co na to odpovědět, když bude někdo neodbytný? No pak to, co používá a vyrábí většina včelařů. Nástavkový úl s rámkovou mírou 39x24cm je tím nejrozšířenějším.K tomu ještě přistupuje dotaz: A z čeho by měl být vyroben. Bez delších komentářů - nejčastěji je dřevěný a už se raději dál neptejte z jakého? Proč uvádíme takový dotaz?  Protože se najdou nejen dřevěné, ale i polystyrénové, plastová a nezateplené či zateplené. 

Zvláštní kategorií jsou úly tzv. z dryhé ruky, tedy od končícího včelaře - úly již používané. Brát či nebrát? Toť otázka. Existuje v takových úlech možnost přenešení chorob, virů hub plísní a škůdců? Existuje. Pokud prodávající nebo darující Vám není schopen sdělit, co se v nich odehrávalo a musel léčit, pak je to loterie. Může v nich něco zůstat, ale také nemusí a dezinfekce to může vyřešit. A by to bylo ještě komplikovanější, není dezinfekce jako dezinfekce. Např mor včelího plodu se dosud nejlépe dezinfikuje ohněm při pálení úlů a rámků.

Něco pozitivnnějšího na závěr této kapitolky - myslíme, že se nevyskytuje bývalý včelař, který by pro chybně zvolený typ úlu a jeho pořízení přestal včelařit a nemusíte to být Vy, kdo chce začít, že tuto tezi vyvrátí.