PYL

Zrnka pylu jsou samčí pohlavní buňky rostlin. Aby se rostlina mohla rozmnožovat, potřebuje dostat pyl na pestíky v květech. Hmyzosnubné rostliny k tomuto přenosu využívají hmyz. Rostlina produkuje více pylu než je nezbytně potřeba pro opylení.
Včela přelétává z květu na květ. Na její chlupaté tělo se nachytá pyl. Za letu jej včela nohami otírá a formuje do rousek na zadním páru nohou. Aby vytvořila jeden pár rousků, musí včela obletět přibližně 80 květů. Vždy navštěvuje květy téhož druhu rostlin - díky tomu je opyluje tím správným pylem. Podle barvy rousků lze určit, kterou rostlinu včela navštěvovala.
Pyl bývá uložen kolem plodu a ve speciálních pylových plástech (nejčastěji první nebo druhý plást od česna). V úlu létavka pyl ponechá na místě uskladnění a mladušky ho dále udusávají do buněk, které plní jen ze dvou třetin a nevíčkují je.

MED

Med vzniká ze sladiny (nektaru nebo medovice) přinesené létavkami v medném váčku. Mladušky ji v úlu převezmou a zpracovávají - přidávají výměšek hltanových žláz (dochází ke štěpení cukrů) a na jazyku ji odpařují a zahušťují. Po tomto zpracování je med ještě řídký uložen do buněk, kde se dále odpařuje. Zralý med je zapečetěn voskovým víčkem. V literatuře se uvádí, že jeden plást o rozměrech 39 x 24 cm obsahuje až 2,5 kg medu.

Květový med

Neboli nektarový, často také nazývaný luční. Pochází z nektaru rostlin. Většinou z květů, někdy také z mimokvětních nektárií. Včely-létavky přinesou v medném váčku přibližně 40 mg sladiny do úlu, kde ji předají úlovým včelám. Ty uloží řídký nektar (60-70 % vody) do buněk a postupně jej přenáší, zahušťují a obohacují o výměšky svých žláz. Klesne-li obsah vody na zhruba 18 %, med v buňkách zavíčkují a skladují na bezsnůšková období - nijak se nekazí.

Medovicový med

Neboli lesní. Vzniká složitějším způsobem. Mšice (a jiní podobní živočichové - červci a mery) nabodávají rostlinná pletiva, kterými proudí míza bohatá na živiny, hlavně cukry. V době rozmnožování mají mšice velkou spotřebu bílkovin. Těch je ale v míze relativně málo. Nasátou mízu tak mšice filtrují a přebytečný sladký roztok (medovici) rozstřikují po okolí.
Kapičky medovice sbírají nejen včely, ale také třeba mravenci - Ferda Mravenec mšice dokonce "choval".

VČELÍ VOSK

Včelí vosk je produkt voskotvorné žlázy dělnic. Její aktivita je za normálních okolností nejvyšší mezi 9.-18. dnem života dělnice. Vyloučené šupinky vosku včely kusadly zpracují a vystaví z nich postupně celý plást. Na 1 kg vosku potřebují 1.250.000 šupinek. Pokud včelstvo nestaví plásty, padá vosk na dno úlu, kde vytváří, tzv. měl.
O stavbu a opravy voskového díla se starají mladušky. Plásty jsou tvořeny z vosku, který je produktem jejich metabolismu. Plásty včely staví od shora dolů a nejlépe staví na jaře při dostatku potravy.

PROPOLIS

Nazývaný také jako včelí tmel, propolis je pryskyřičnatá látka s příměsky výměšků včelích žláz. Včely ho používají jako tmel na stěny úlu, škvíry a pro zpevnění tam, kde je to potřeba. Propolis působí jako impregnace a izoluje teplo, dále je to perfektní včelí dezinfekční prostředek. Nejvíce včely tmelí na podzim.
Během dne včely propolis sbírají zpravidla odpoledne. Významným faktorem je teplo, kdy je lépe zpracovatelný. Sběr propolisu je pro včely mnohem namáhavější, než sběr pylu. Donesený propolis je v úlu ihned využíván. Včely používají propolis ve dvou základních formách:

řídký na natírání stěn a jiných částí úlu - zejména z desinfekčních důvodů

hustý na tmelení skulin či zmenšování vletových otvorů - pro izolaci hnízdní dutiny

Kromě toho umí propolisem pokrýt celé tělo vetřelce, který se dostal do úlu, ale ven již ne. Aby zabránili rozkladu jeho těla, doslova jej mumifikují.

MATEŘÍ KAŠIČKA

Mateří kašička je produkt hltanové žlázy dělnic, které se živí pylem. Včely ji využívají ke krmení:

larev dělnic během prvních třech dnů života

larev budoucích matek po celé larvální stádium

matky po celý život (tato kašička má nejhodnotnější složení)

trubců v době hojnosti

Za běžných podmínek produkují mateří kašičku mladušky ve stáří 3-10 dní. Mladším včelám se hltanová žláza teprve vyvíjí, starší ji mají zaprahlou. V případě potřeby (nedostatek mladušek) je její funkce obnovitelná. Zimní generaci včel začíná žláza fungovat až na jaře následujícího roku.