Včelstvo je organizovaná společenská jednotka. Tvoří ho jedna matka, cca 50 000 dělnic a 300-600 trubců. Na činnost včelstva má výrazný vliv počasí. V zimním období jsou včelstva stažena do chumáče, kdy včely vytvářejí několik vrstev kolem matky a udržují teplotu. Podle teplot se mění postavení včel v chumáči. Již po slunovratu začíná plodování a v jarní období již včelstvo začíná pilně pracovat - nosí vodu, pyl a sladinu. Tím dochází k rychlému rozvoji, narůstá počet včel. V tomto období je nutné včas přidat prostor pro ukládání medu a umožnit včelám stavějí nového díla na mezistěnách a stavebních rámcích, jinak dochází k rojení. V období srpna se již včelstvo připravuje na zimu.

Včela se vyvíjí proměnou dokonalou - tzn. z vajíčka, které se mění v larvu, larva v předkuklu, předkukla v kuklu a nakonec se z buňky líhne "hotová" včela. Poslední vajíčka matka klade zpravidla nejpozději začátkem října. Vajíčko je protáhlé, zaoblené na koncích. Podle počtu chromozomů je rozhodnuto, zda se z něj vyvine matka, dělnice nebo trubec. Vajíčka a ještě i larvy můžeme pozorovat v buňkách plástů. Kukla se již vyvíjí pod víčkem. Včelí larva vypadá jako červ a během svého krátkého vývoje mnohonásobně zvětšuje svoji velikost, několikrát se svléká. Kukla již vypadá jako dospělá včela, ale stále se vyvíjí a je zpočátku bílá.

Průběh vývoje včel z knihy "Víkendový včelař".

Dělnice

Dělnice rozlišujeme na mladušky a létavky. Mladušky udržují teplotu, vlhkost a čistotu v úlu, stavějí nové plásty a tmelí škvíry, krmí plod, matku a mladé trubce, střeží bezpečnost včelstva a zpracovávají donesený nektar na med. Létavky přinášejí vodu, nektar, pyl a tmel. Podílejí se i na větrání úlu, střežení česna apod. Dělnice se dožívají v období plné činnosti kolem 6-8 týdnů, v zimním klidovém období 7-9 měsíců. Vývoj dělnice z vajíčka trvá 21 dnů.

Trubci

Trubci jsou včelí samci a jsou snadno rozeznatelní od dělnic - mají větší a zavalitější tělo. Ve včelstvech žijí jen v letních měsících. Jejich úkolem je oplození matek. Jinak ve včelstvu nepracují a nechají se krmit od ostatních včel. Páření s matkami probíhá na shromaždištích trubců a to za letu. Trubčí shromaždiště jsou v přírodě přesně vymezená místa. V červenci nebo srpnu začnou dělnice trubce vyhánět z úlů a matka přestane klást do trubčích plástů. Trubčí buňka je oproti té dělničí výrazně větší a vývoj trubce trvá 24 dnů. 

Včelí matka

Úkolem matky ve včelstvu je kladení vajíček. Může klást až 1 500 vajíček denně. Tím je zajišťována obnova a růst včelstva. Od dělnic se matka odlišuje velikostí - má dlouhý zadeček, který vyplňují pohlavní orgány. Žije 3-4 roky. Matka vylučuje feromon, který je významný pro udržení soudržnosti celého včelstva. Matku doprovází mladušky, které ji krmí a čistí. Matka se líhne z matečníku, který je výrazně větší, než buňka dělnice i trubce. Vývoj matky trvá 16 dní. Pokud bylo založeno více matečníků, první vylíhnutá matka zpravidla ostatní vykouše. Nová neoplozená matka vyletuje po několika dnech na snubní prolety, kdy se páří s několika trubci a po několika dnech po spáření začíná klást vajíčka. Spermie má uložené v semenném váčku, z něhož je schopna čerpat několik let. Pokud matka přestane klást souvisle (mezerovitý plod), je třeba ji vyměnit.

Značení matek

Aby měli včelaři přehled o stáří matek, vytvořili pravidla barevného značení v pětiletých cyklech. K označení matek slouží acetonová barva nebo značkovací fix (běžně k dostání ve včelařských prodejnách). Matku uchopíme za hruď a barvu vetřeme do chloupků. Dále je možné na barvu ještě přilepit štítek s číslem. Vždy je nutno s matkou zacházet opatrně a nemačkat zadeček.

Pro ještě větší názornost tabulka
 

ModráBíláŽlutáČervenáZelená

20102011201220132014

20152016201720182019

20202021202220232024

Chov matek

Pro výměnu matek ve vlastních včelstvech, navýšení jejich počtu anebo na prodej, včelaři produkují matky či matečníky (buňky s budoucí matkou). Způsobů existuje mnoho, všechny využívají přirozené instinkty včel, které by se v určitých momentech pustily do výchovy nové matky i bez včelaře.

Oddělek

Tvorba oddělků představuje nejjednodušší způsob množení včelstev. Z mateřského úlu se odebere několik plástů - plodových i zásobních - i se včelami a vytvoří se tak nové včelstvo. Včely, které brzy pocítí osiřelost, jsou schopny si z mladých larviček vychovat novou matku samy. Včelaři ale většinou přidávají do oddělku zralý matečník (buňku s matkou těsně před vylíhnutím) anebo rovnou oplozenou matku.